Na jaře roku 2009 proběhla e-mailová minidiskuse mezi některými porodními asistentkami a studentkami porodní asistence na téma současný stav vzdělávání porodní asistence v Čechách. Diskuse se zúčastnila také Zuzana Štromerová svým Dopisem kolegyním.

*

Milé kolegyně,

mě osobně stav vzdělávání porodních asistentek v Čechách velice trápí. Pro jeho zlepšení dělám opravdu mnoho, ale jsem jen člověk a víc už nemohu. Nejvíc mě trápí, že nemám pro návrhy aktivní podporu ze strany ani jedné z obou profesních organizací porodních asistentek (ČKPA a UNIPA). Dosud jsem provedla tyto kroky:

A. Pilotní kurz pro PA. Připraven k akreditaci, odevzdán akreditační komisi, podle jejich připomínek upraven a znovu předán k akreditaci. Proces trvá a je v běhu.

B. Schůzka vyučujících PA. V říjnu 2007 jsem svolala zástupkyně VŠECH škol v republice, které vyučují porodní asistenci, na schůzku do porodního domu. Přítomna byla také Mgr. Laholová z Ministerstva zdravotnictví ČR jako jeho zástupce. Hovořily jsme o náplni studia pro porodní asistentky (dále jen PA), jeho struktuře a praktickém výcviku PA. Byl vytvořen seznam bodů vypovídajících o nejslabších místech vzdělávání PA. Pro zajímavost ze schůzky vyplynulo, že:

• ČR nemá solidní a řádnou učebnici pro porodní asistentky.
• Aby bylo učiněno za dost požadavkům akreditační komise, vyučují velkou část předmětů lékaři (svým směrem).
• Je absolutní nedostatek míst praktického výcviku v primární péči. Studentky se nemají KDE učit o fyziologii. V Praze např. chodí k Evě Barešové a také k Darině Kopřivové, tam však pouze hlídají děti a vykonávají úklidové práce (podle sdělení studentek i vyučujících).
• Samy vyučující mají minimální možnost kontaktu s praxí a minimální možnost zasahovat do toho, CO se v praxi děvčata učí a JAK se to učí. Jinými slovy: i kdyby měly vyučující sebelepší vůli, studentky se prostě učí pouze rutinní postupy v nemocnicích. Mimonemocniční primární porodnická péče se nevyučuje vůbec.
• Fyziologie těhotenství a porodu je zařazena do druhého a třetího ročníku studia, tedy až poté, co se studentky „nakazí“ patologiemi při praxi ve zdravotnictví.
• VŠEM vyučujícím jsem předala DVD s novým filmem, který má název 24/7. Film mi poskytla ředitelka Akademie pro porodní asistentky v Amsterdamu paní Margreeth van der Meijde. Film popisuje práci samostatné porodní asistentky především v primární péči, ale i v péči sekundární. Společnost Porodní dům U čápa o.p.s. opatřila film českými titulky, aby byl pro české porodní asistentky srozumitelný. Později jsem zjistila (ze zpětné vazby studentek, které se k nám občas dostanou na praxi), že vyučující jim o tomto videu ani neřekly, natož ukázaly. Ten film by dal jasnou představu o tom, KDO je porodní asistentka a CO dělá.

C. Žádost o granty. V r. 2009 jsem požádala o další dva granty na vzdělávání porodních asistentek. Pokud bychom dostali alespoň jednu podporu, mohli bychom vzdělávání a především praktický výcvik posunout opět dál. Ovšem je tu to slovíčko „POKUD“... Záleží to na hodnotitelích, a jestli bude hodnotitelem některý z příznivců starého řádu, tak bude inovativní kroky vidět jako nebezbečné pro dosud vládnoucí totalitní režim, a je to ztracené.

D. Výzva profesních orhanizací. Jako efektivní bych viděla výzvu obou profesních organizací (ČKPA a UNIPA) adresovanou jednak všem děkanům nebo ředitelům škol pro porodní asistentky, v kopii zaslanou všem vedoucím studia porodních asistentek, s tím, že je třeba revidovat curriculum a upravit je v souladu se směrnicemi a náplní vzdělání porodních asistentek Evropské Unie, neboť současné osnovy jsou v přímém rozporu s požadavky na jejich vzdělávání. Nehovořím teď o hodinovém rozsahu, tam je vše v pořádku, ale o faktické náplni studia a to jak jak teorie, tak především praktického výcviku. Tento krok vidím jako stěžejní, následovaný konkrétním návrhem témat, která by měla být zavedena, a časového plánu studia (kdy co učit, v jaké posloupnosti). Pokud by byly školy ochotny se do změn pustit, mají přislíbenou maxipomoc ze strany např. paní ředitelky školy pro PA v Amsterdamu a Groningenu i ze strany Evropské asociace porodních asistentek. Jinými slovy: máme zdroje a možnosti, jen je třeba jich chtít využít. A to myslím doslova a do písmene. Včetně zdrojů finančních, neboť Evropské fondy poskytují velké finanční zdroje; dá to jen hroznou práci to vydolovat. A málo lidem se do toho chce (myslím tím školy, i přes to, že na to mívají speciální pracovníky).

Tak to je vše, přeji vám hezký den.

Zuzana

Praha, 2009.